Kategorie:

 


Historie

 


Fotogalerie

 


Osobnosti

 

 

Život v Opavě

 


Okolí

 

 

Odkazy

Historie Opavy

 

Stopy nejstaršího osídlení byly nalezeny na místě dnešní městské části Opavy, Kylešovský kopec. Jednalo se o archeologické nálezy ze střední doby kamenné. V jiné městské části, Kateřinkách, jsou doloženy žárové hroby prvních zemědělců z doby bronzové. Byly zde nalezeny i pozůstatky keltské osady.

 

  První písemná zmínka o Opavě se dochovala z roku 1195. O Opavě jako městu se dovídáme o pár let později, a to v roce 1224. V tomto roce získala Opava od krále Přemysla Otakara I. významné městské výsady, spolu s velkým zemědělským majetkem a především tzv. mílové právo.

 

Díky své výhodné poloze na křižovatce důležitých obchodních cest rostl postupně její význam, takže od poloviny 13. století se již nemluví o zemi holasické, nýbrž o “zemi Opavské”

 

  V době feudalismu byla Opava významným městem. Stala se sídlem přemyslovských knížat a střediskem stavovského života opavského knížectví. Koncen 13. století se dostává město do držení nemanželského syna Přemysla Otakara II, Mikuláše.

 

  Během této doby bylo město dějištěm mnoha důležitých státních údálostí a svědkem slavnostních okamžiků jako byl například obecný sněm královský v roce 1256.

 

   Levobočná linie Přemyslovců vymírá počátkem 16. století.

 

  V době husitských válek stálo město na straně katolické. Postupně zde začaly pronikat reformační myšlenky, které za několik desítek let zcela převládly. Reformaci začal důsledně potírat až Karel z Lichštejna, který se stal v roce 1613 opavským knížetem.

 

  Vedle politického významu v době feudalismu měla Opava i velký význak hospodářský. Až do sklonku 16. století zaznamenávala velký rozkvět. Díky rozsáhlému obchodnímu spojení se vzdálenými oblastmi Slezska, celé Moravy ale i Rakouska a Uher se také poměrně  rychle rozrůstala opavská předměstí.

 

  Třicetiletá válka (1618 - 1648) přinesla opavskému lidu nesmírné utrpení spojené s hospodářským úpadkem. Město bylo obsazeno dánskými a později i švédskými vojsky. Následovný rozvoj města probíhal velmi pomalu. Až v první polovině 18. století dochází k většímu rozmachu především plátenictví a soukenictví. Další potěšitelný rozvoj je však zastaven roce 1742.

 

  V tomto roce dochází k rozdělení Slezska tzv. “Mírem Vratislavským” na část rakouskou a pruskou. Opava se stává hraničním městem na menším území patřícím k rakousku. I když zůstává nadále hlavním městem rakouské části Slezska, dosavadní široké zázemí a obchodní spojení s ostatními častmi Slezska jsou zpřetrhány. Její hospodářský význam stagnuje a město žije dále spíše už jen ze svého úředního významu.

 

  Od poloviny 17. století s postupující rekatolizací dochází také k postupné germanizaci města. Místní kultura se vyvíjí také v tomto duchu. Až od druhé poloviny 19. století se opět postupně probouzí český menšinový život. Vyvrcholením se stává založení Matice opavské. Vycházejí první české noviny. V roce 1850 byla vytvořena země Moravsko-Slezská a byla obnovena samostatná sklezská zemská vláda. Tato vláda trvala až do roku 1928.

 

  Další dějinné údalosti Opavy byly zamíchány oběma světovými válkami. Především ta druhá přinesla Opavě nesmírná utrpení a obraz zkázy. Ustupující německá vojska vyhlásila město za pevnost a za tuto skutečnost zaplatila Opava krutou daň. Stala se jedním z nejvíce poškozených měst Československa. Třicet dva procent budov bylo úplně zničeno a více než šedesát procent vážně poškozeno.

 

  Po skončení druhé světové války došlo k systematickému budování nové tváře Opavy. Vzniklo spoustu nových příležitostí k bydlení, postavily se nové továrny. Celkově se utvářela nová městská infrastruktura. V toku doby budování socialismu však začalo postupně docházet k úpadku optického vzhledu města. Především trpěla spousta kostelů, ale i mnoho veřejných a obytných budov.

 

  Novou, příjemnější tvář začala Opava dostávat až znovu po roce 1989, kdy především vnitřní město zásadně změnilo svou tvář. Tento vývoj se postupně přenáší i do okrajových částí města.

 

TwitterYahoo! My WebGmailFacebookYouTube

impressum

© 2009 - 2012

webmaster